Dlouhá je cesta ze Suchdolu nad Ondrou do amerického Ohia. Ale o délku samotnou se nejedná, její většinu David Zeisberger vykonal bez vlastního rozhodnutí, v dětském věku s rodiči, kdy se rodina přesídlila z Moravy do Ameriky. Ještě ne do USA, zatím jen do britské kolonie, což je skutečnost, která bude mít později na život českého osadníka vliv. Rodina Zeisbergerů se z domova odstěhovala za náboženskou svobodou, nejdříve do německého Herrnhutu a později se přemístila do podobně velkého městečka Savannah v Georgii.
Do svých dvaceti let žil nový přistěhovalec mezi svými v moravské komunitě. Z pohledu geografické vzdálenosti měl David Zeisberger splněno. Ale co se týká životního osudu, pomoci druhým a šíření křesťanství, tak cesta českého misionáře právě začínala.
V roce 1741 uchopil otěže, skutečné i ty pomyslné, a přesidluje se k indiánům. Přijal pozvání náčelníka Theyanoguina. Pozvání to nebylo ledajaké, Theyanoguin byl významný diplomat a válečný náčelník velkého kmene Mohawků.
Naučil se domorodým jazykům a jeho jazykové schopnosti formují první přínos pro původní obyvatele Ameriky. V průběhu života obsáhl několik jazyků či dialektů a využil této znalosti v rozsáhlé překladatelské i literární činnosti. Psal pro indiány překlady bible, převáděl chvalozpěvy, sestavoval vzdělávací materiály a také, možná především slovníky. Jako tlumočník jazykově nadaný Čech asistoval u jednání mezi domorodými obyvateli Irokézi a britským Pensylvánským emisarem Conradem Weiserem. Překladatelskou činností byl Zeisberger neutrální, srdcem ale fandil indiánům zcela jednoznačně.
Po vysvěcení na kněze Moravské církve v roce 1749 zahájil David Zeisberger misionářskou činnost. Svým dosavadním životem již křesťanství šířil, ale kněžský řád mu poskytl nové možnosti i respekt okolí. Působil u Delewarů v Pensylvánii a v Ohiu, kde založil církevní komunitu, jenž se posléze rozrostla na několik vesnic.
Během americké války o nezávislost se snažil ze všech sil bránit existenci komunity vůči oběma stranám konfliktu. Znamenalo to řadu jednání, množství cest a bohužel velmi nešťastný konec. V roce 1782 jednal v Detroitu s britskými úřady, krátce byl uvězněn v pevnosti Fort Detroit a během jeho nepřítomnosti došlo k vyvraždění založené misie americkou domobranou. Bostonská univerzita používá pro útočníky termín milice (the militia) a tragická událost je dnes známa jako Gnadenhuttenský masakr. David znovu založil misii v Ontariu a ještě jednou se pokusil o totéž v Ohiu. Ale nevstoupíš dvakrát do téže řeky a tento poslední pokus se už nevydařil.
David Zeisberger zemřel v roce 1808 po 60 letech misionářské činnosti ve jménu křesťanství a amerických indiánů. Pohřben je v městečku Goshen. Jeho odkaz dodnes připomínají indiánské kmeny Moravští indiáni (Moravian tribes) žijící v indiánské rezervaci okolo osady Moraviatown. Skrytou vzpomínkou je i postava misionáře Davida Gamuta v románu Poslední Mohykán.
