Jaromír Wágner je ikonou současné generace kaskadérů. Kaskadéři už dávno nejsou filmové hvězdy, které by znala veřejnost. Ale kaskadérská komunita vzpomíná na jeho výkony s respektem. Během své profesní dráhy se specializoval na triky spojené s automobilismem, například tažení za autem. Někdy se jednalo o filmové zakázky a někdy, v uvozovkách "pouze" o vlastní zábavu a posouvání rekordů. Do Guinessovy kniha rekordů se Jaromír Wágner zapsal díky jízdě na kolečkových bruslích, kdy byl tažen automobilem v rychlosti 215 km/hod. Jeho světový rekord je již překonán, ale pro nás je sympatické, že opět českým kaskadérem. David Bryknar dosáhl rychlosti 270,8 km/hod.

Cesta letadlem byl běžný, všední způsob dopravy. Pravda, pokud by cesta obsahovala šest mezipřistání a trvala šest dnů, asi by si mnoho pasažérů stěžovalo. A ti, co by si nestěžovali, by byli rádi, že cestu přežili a možná na létání i zanevřeli. Nic z toho, ale nemohlo platit pro Jaromíra Wágnera, duše dobrodruha naopak jásala nad prožitým dobrodružstvím. Dopředu naplánovaným a následně provedeným.

Jaromír Wágner realizoval řadu kaskadérských triků a výkonů, nejvíce jej ovšem proslavil přelet Atlantického oceánu. Nápad se možná zrodil na sedadle linkového spoje, ale plán byl letět na křídle letadla.

Časově nejnáročnější fází byly, jako vždy přípravy. Sponzoring, zajištění nejrůznějších povolení a příprava letadla zabraly plné tři roky. Během fyzického tréninku se Jaromír snažil v maximální možné míře napodobit podmínky budoucího letu, takže trénoval na střeše auta, které se prohánělo po závodních okruzích. Nejdelší trénink na Hockenheimringu trval 10 hodin a automobil jezdil průměrnou rychlostí 145 km za hodinu.

Kaskadér cestu naplánoval na několik úseků. Start byl v Německu, následovalo Skotsko, Faerské ostrovy, Island, dvě přistání v Grónsku a konečně americký kontinent v Goose Bay, cílovou stanicí je posléze New York. Cesta probíhala ve výšce čtyř tisíc metrů a jednotlivé zastávky byl plánovány s ohledem na dobu strávenou na křídle letadla. Dvoumotorový letoun Britten Norman Islander dosahoval rychlosti pod 300 km v hodině. Nebyl to tedy žádný super rychlý stroj, ale pro kaskadérskou cestu rychlost dostačovala. Kdyby byla větší mohlo by se stát, že vítr sfoukne Jaromíra z křídla pryč.

Po ukončení příprav 28. září 1980 Jaromír Wágner startuje. A už první pokus o přelet byl úspěšný. Akce zabrala 6 dnů a čistého času na křídle strávil Jaromír Wágner 43 hodin. Během letu se držel speciální konstrukce, v lehkém eufemismu bychom řekli zábradlí. Jednalo se o první přelet Atlantiku uvedeným způsobem, tedy ve volné atmosféře.