Perličkou v životě Elišky Junkové byla změna křestního jména. To původní, dívčí, se doslova ztratilo v překladu. Eliška se narodila jako Alžběta Pospíšilová, ale během jejich pobytů v cizině byla česká Alžběta překládána jako Elizabeth. A následně zkracována na Eli či Elizu. Takže při návratu do Čech opět došlo k zpětnému překladu a máme zde Elišku.
Osud Elišky Junkové je příběh automobilové závodnice. Mohl to sice být i příběh umělkyně, protože Eliška byla v dětství žákyní Leoše Janáčka. Ale nestalo se, geny a vnitřní motivace velely jinak. Elišku očarovala rychlost a vůně spáleného benzínu.
První závodnické zkušenosti získávala jako spolujezdkyně svého manžela. Závodili spolu od roku 1922 s vozem Bugatti T32, a například v roce 1923 vyhráli závody v Plzni a Rumburku. O rok později už usedá Eliška sama k řízení Bugatti T 30 na trase Lochotín-Třemošná. A vyhrává.
V roce 1925 už vítězství mohla Elišce zevšednět. Slavila triumf na řadě domácích závodů, včetně nejslavnějšího Zbraslav – Jíloviště. Totéž se opakovalo v roce 1926, kdy s novým automobilem Bugatti T35 dosáhla vůbec nejrychlejšího času ze všech kategorií. Stala se tím první ženou na světě, která vyhrála automobilový závod v absolutní klasifikaci. Následují mezinárodní úspěchy s velmi ceněným vítězstvím na německém Nürburgringu.
Vrchol automobilové kariéry přišel v roce 1928 na nejprestižnějším podniku své doby, sicilském závodě Targa Florio. Eliška závodila s vozem Bugatti T35B, což byl osmiválec o výkonu 140 koní a váhou 750 kilogramů, za to bez jakýchkoliv posilovačů.
Závodilo se na prašných silnicích, bez záchytných zón a vozy dosahovaly rychlosti až 150 km za hodinu. Velká cena byla vypsána na 5 kol o délce 108 kilometrů. Po prvním okruhu je čtvrtá, po druhém kole dokonce první, třetí a čtvrtý průjezd pak na čtvrtém místě. Nepřející porucha vodní pumpy v posledním kole. Do cíle Eliška Junková dojela v čase 7:27:40 a získává páté místo. Byla to první žena, která závod Targa Florio dokončila a její páté místo je dodnes nejlepším ženským výsledkem v závodech Grand Prix.
Bohužel, manžel Elišky Junkové zahynul krátce nato na Nürburgringu a Eliška po osobní tragédii ukončila svou závodní kariéru.
