tričko
příběh
úvod

JAN SVATOPLUK PRESL

Slovo za slovem

Hroch je býložravec, ale velmi agresivní. Z býložravců zřejmě vůbec nejvíce. Ročně si v Africe připisuje desítky obětí. Více než lvi, sloni, levharti, nebo třeba nosorožci.

• Levá dvojice křídel čmeláka se pohybuje zcela nezávisle na pravé dvojici. Čmelák tímto vytváří aerodynamicky protichůdné proudy a musí vynaložit značné množství energie, aby vůbec letěl.

• Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů. Ostny má dikobraz duté, při chůzi nebo zvláště bojovém natřásání vydávají chřestivý zvuk.

• Poslední volně žijící zubr v Evropě byl zastřelen v roce 1921. Ale nejmohutnější pozemští savci Evropy mají stále naději, po dlouhých letech se vracejí do volné přírody.

Co mají uvedené věty společné?
Všechny obsahují slova vytvořená Janem Svatoplukem Preslem, pražský zoologem, který byl výraznou postavou národního obrození v devatenáctém století. Jan Svatopluk vytvořil stovky zoologických názvů z nich většina přežila dodnes. Asi vlastně už natrvalo. Některá slova nám přijdou natolik samozřejmá, že je pokládáme za součást češtiny od nepaměti. Nebo máte jiný pocit, když čtete o tuleni, vorvaňovi, mroži či bobru?

Jan Svatopluk PreslSvatopluk Presl si na tvorbu názvosloví vytvořil systém, který se skládal ze čtyř způsobů. Nejprve hledal domácí názvy, a podle svých slov, „svatě s nimi šetřil“. Což znamená, že je maximálně preferoval a použil je vždy, když to bylo možné. Kuna a vydra vědí kdo je pojmenoval. Druhý způsob bylo převzetí slov ze slovanských jazyků. Nejčastěji ruštiny nebo polštiny. Příkladem je z ruštiny přejatý mrož. I když u tohoto slova došlo ke zkomolení původního morže.

Třetí cestou pak je vlastní slovotvorba. Neexistují žádné historické materiály nebo například Preslovy poznámky, jakým způsobem slova vymýšlel. Zda, a jaká pravidla u tvorby uplatňoval. Jediná známá poznámka se vztahuje k náročnosti této činnosti. Abychom Svatopluka Presla opět citovali, bylo „hlavu oč obrážeti“. Z tohoto způsoby tvorby jmen se mnoho slov neujalo. Líbil by se vám například kancojel nebo moroň místo morčete? Někdy si zřejmě Svatopluk Presl názvy kostrbatě vymýšlel. Příběh jsme začali hrochem, který je odvozeninou od slova „roch“ – což byl název pro figurku válečného slona. A protože slon už své jméno měl, přiřadil Presl hrocha jinému tlustokožci. Jiným příkladem slovní invence českého botanika je klokan. Ten by se podle svého typického pohybu měl jmenovat skokan, což tak Svatopluk Presl i zamýšlel, ale nakonec přesmyčkou vznikl klokan.

Poslední způsob tvorby náš národní obrozenec uplatňoval jen výjimečně. Jednalo se o převzetí slov z neslovanských jazyků. Takže kalong je upravený na kaloně.

Jan Svatopluk Presl vymýšlel a tvořil jména v různých oblastech, nejen zoologii. Jeho odkaz je stále používán v botanice, chemii, mineralogii, geologii či paleontologii. Vydával knihy a časopisy. Měl mnoho dalších aktivit, politických i literárních. Ony stovky a stovky jmen nebo druhových názvů dobře naplňují myšlenku celého národního obrození, být vlastencem a zůstat přitom pozitivní ke světu a společnosti.

tričko Jan Svatopluk Presl
tričko Jan Svatopluk Presl