tričko
příběh
úvod

TADEÁŠ HAENKE

Lovec leknínů

Dobrodruh, cestovatel, přírodovědec, botanik, lékař…, kolik profesí by se ještě dalo uvést. Nebo raději „Lovec leknínů“? Odvozené pravidlo zní,„kdo jednou zatopí pod kotlem, tak už oheň nenechá vyhasnout“. Povaha je nad všechny překážky. Vzduchoplavce jsme ve výčtu profesí uvést nemohli, protože montgolfiéra sestrojená budoucím cestovatelem a botanikem byla bez posádky.

Tadeáš HaenkeRodák z Chřibské v severních Čechách měl 11 sourozenců - pro mnoho z nás by dobrodružstvím byl už tento fakt, ale pro Tadeáše samozřejmě ne.

Přeskočíme doby škol, studií a ocitáme se v roce 1789, kdy si mladý Haenke zajistil přímluvu u Ignáce Borna a povolení císaře Josefa II. na účast ve vědecké expedici španělského mořeplavce Alesandra Malaspiny di Mulazzo. Dobrá práce, ale Tadeáš nestihl odjezd! Když dorazil do přístavu, byly už lodě pryč. Mladý přírodovědec se je pokusil dohonit a vydal se do Jižní Ameriky, jako cestující obchodní lodi, přežil její ztroskotání u pobřeží Uruguaye a na člunu posléze doplul do Montevidea. Ani zde to nevzdal a vyrazil přes kontinent, přes Andy, mnohdy pěšky na západní pobřeží, kde chtěl výpravu dostihnout. Povedlo se mu to v Santiagu de Chile 2. dubna 1792. Následovaly tři roky vědecké expedice po celém Tichomoří a posléze návrat do Ameriky.

Tadeáš se v Jižní Americe usadil, koupil si statek, podnikal místní přírodovědné výpravy a například také kultivoval bource morušového pro výrobu hedvábí. Vyvíjel misionářskou činnost mezi indiány, šířil křesťanství a zároveň dokumentoval jejich životní styl a etnografické zvyklosti. Botanické výpravy a cesty za indiány spojil český přírodovědec s tvorbou mapových podkladů nebo horolezeckým výstupem na 6310 metrů vysokou horu Chimborazo.

Život v Jižní Americe byl plný objevů. Tadeáš Haenke například objevil účinky chilského ledku, co by hnojiva, ale nejznámější je zřejmě objev Viktorie královské – největšího leknínu světa, jehož listy dosahují průměru dvou metrů. Tadeáš pravidelně posílal výsledků svých výzkumů do Evropy, v případě Viktorie královské došlo dokonce určité módní vlně, rostlina se s oblibou pěstovala ve sklenících po celé Evropě. U nás se proslavil vypěstováním a rozkvětem děčínský zahradník Franz Josst.

Tadeáš Haenke zemřel roku 1817, poté co mu služebná podala místo léku jed. Nikdy nevyvrácené ani nepotvrzené jsou pověsti, že byl otráven záměrně pro svou podporu místních obyvatel v protikoloniálním boji. Další zásluhy si Tadeáš Haenke připsal svými podnikatelskými aktivitami, dával práci místním lidem a stal se velmi zámožným, ale současně zůstal velkým filantropem. Don Tadeo, jak mu zde říkali, je stále uznávanou osobností bolivijských dějin. Pochován je v městě Cochabambě.

tričko Tadeáš Haenke
tričko Tadeáš Haenke