tričko
příběh
úvod

PROKOP DIVIŠ

Zkrocení božího trestu

Po mnoho tisíc let byly lidské stavby vystaveny bleskům zcela bez ochrany. Lidé to trápilo, koneckonců blesk může budovu snadno zapálit, ale metoda obrany byla jediná: modlit se, aby si prst boží nevybral za svůj cíl právě jejich stavení. Náboženské termíny jsou víc než na místě, nejohroženější skupinou byli totiž duchovní. Dříve byla, a mnohde stále ještě je, nejvyšší stavbou v celé obci věž jejího kostela. Není divu, že teologové vymýšleli mnoho speciálních modliteb a návodů, jak tyto modlitby odříkávat. Většina se zmiňovala o tom, že je lépe odříkat je mimo kostel a daleko od zvonice. Z toho je vidět, že i ti, co se snažili tuto metodu zdokonalit, si o její účinnosti nedělali iluze.

Prokop DivišTeprve v roce 1754 se to jeden farář pokusil řešit vědečtěji. Jmenoval se Prokop Diviš a jeho farnost se nacházela v Příměticích, vesnici na Jižní Moravě. Diviš byl velkým fanouškem vědy a techniky a také zdatným vynálezcem. Sestrojil první elektřinou poháněný hudební nástroj, zabýval se elektroléčbou, zajímal se i o mnoho dalších oblastí. Neunikla mu ani práce Benjamina Franklina o elektrické povaze blesků. Rozhodl se tedy, zkonstruovat zařízení, které by před atmosférickou elektřinou chránilo.

Protože ale komunikace nebyla tehdy tak dobrá, jako dnes, novější práce amerického vědce a politika, zabývající se teoretickou možností konstrukce takového zařízení, se už k přímětickému faráři nedostala. Prokop Diviš byl tak odkázán na svůj rozum a intuici. Jak už to u podobných kutilských vynálezů bez důkladné teoretické přípravy bývá, obsahoval různé de facto zbytečné součásti, a nejzákladnější prvky byly přidány vlastně omylem. Ale to nevadilo. První bleskosvod na světě byl vztyčen a fungoval.

bleskosvodZáklad Divišova bleskosvodu tvořil vodorovný železný kříž, jehož každé rameno půlila další železná tyč. Vznikla tak symetrická konstrukce s dvanácti zakončeními. Na ty Diviš umístil železné krabice plněné železnými pilinami, ze kterých trčelo k obloze vice než 400 hřebů. Toto zařízení bylo umístěno na více jak čtyřicet metrů vysoký sloup. Stabilitu a vodivé spojení se zemí zajišťovaly tři řetězy, vedoucí od vršku k železným tyčím zapuštěným do země.

V roce 1760, shodou okolností v roce, kdy Franklin zkonstruoval svůj efektivnější bleskosvod, potkala Divišův bleskosvod pohroma. Ten rok zasáhlo Evropu velké sucho, a pověrčiví obyvatelé Přímětic z něj obvinili přístroj, který dle jejich představ rozháněl mraky. Vědecky založený farář svůj vynález hájil, ale nebylo to nic platné. Jedné noci vniklo několik lidí do farní zahrady a bleskosvod zničilo. Sucho tím samozřejmě neskončilo.

Další rok bylo oproti tomu extrémně bouřlivé počasí a obyvatelé Přímětic sami prosili svého duchovního pastýře, aby bleskosvod obnovil. Patrně ale ztratili jeho důvěru, protože Diviš zkonstruoval druhé zařízení podstatně menší a umístil ho na věž kostela. Modlitby proti bleskům už nepotřeboval, jeho kostel byl chráněn. Po této ochraně toužili i jiní, a začali na své domy umisťovat bleskosvody. Ovšem všechny výhody, funkční, cenové i obchodní měla Franklinova konstrukce. Na střeše Divišova divadla v Žamberku ovšem najdeme bleskosvod Divišův. Jako připomínku tohoto ve své době nedoceněného vynálezce. A přesnou kopii jeho přístroje najdeme i vedle jeho rodného domu v Helvíkovicích.

tričko Prokop Diviš
tričko Prokop Diviš